pondělí 31. července 2017

Vejlety

Už dvakrát jsme navštívili nedaleké město Girona. Poprvé na vlastní pěst, autobusem a i s naší spolubydlící z Plzně Katkou. Po druhé nás tam autem vzala teď už bývalá číšnice kavárny Eivissa, "Mami". Nejmenuje se Mami, ale všichni jí tak říkají. Asi to bude proto, že všem ženám tak říká ona. Muže pak oslovuje "Papi". Říkala, že je to proto, že si někdy nemůže vzpomenout na jméno daného člověka a takhle je to jednodušší. Oslovení Mami používá dokonce i na vlastní dceru. Ta ji neoslovuje jako Mami, ale jako "Mamá". A ještě jeden fakt, je strašně malá.. dokonce tak o hlavu menší než má drahá polovička!
    V Gironě jsme navštívili muzeum filmu (kina). Bylo to super. Nejprve nás čekal úvodní film, který měl asi 7 minut a poté 4 patra k prozkoumání. Šlo se od shora dolů, kdy v nejvyšším patře byli počátky - práce se světlem a stíny, promítání obrázků (jednoduchá animace) - a pokračovalo se postupně dolů až k současným dnům. Tady bylo vše i v angličtině, takže jsem si mohl číst také. To jsem až tak nevyužil, protože bychom tam takhle strávili celý den, neb textu tam bylo na celou knížku. A většinou nám hodina až hodina a půl stačí na nějaké prohlídky. Ale i tak jsme si to náležitě užili, viz. fotky.
    Taky jsme prozkoumali některé historické památky. Prošli jsme přes náměstí nezávislosti, aspoň z venku koukli na dům zjevně slavného architekta (má v Gironě spoustu staveb), navštívili arabské koupele, ocenili vzhled dvou chrámů (opět pouze exteriér) a mnoho dalšího. Poté na menu do restaurace věnované zpěvákovi na jehož jméno si nemůžu vzpomenout. Ale fakt ho znám! (Springsteen?) A nakonec se uvelebili ve zdejším parku.
    Při druhé návštěvě (s Mami) jsme nejprve nakoupili ve zdejších obchodním centru, kde jsou ceny konečně alespoň srovnatelné s našimi. Dali si oběd v restauraci na který jsme byli pozváni a nakonec se prošli po hradbách Girony - to bylo fakt pěkné, trochu jsme se cítili jako na čínské zdi :D. Tohle nám opět vystačilo na celý den.

PS: omlouvám se za kvalitu fotek z hradeb, ale nějak se mi krátkodobě pokazil foťák na mobilu :)
Z ranní snídaně u moře
Stále ze snídaně :D
Poslední ze snídaně
Lucka se těší na žabě
Vitrína v muzeu filmu
Rukavice kterou používal Robert de Niro při natáčení filmu Raging bull
Imitace rekvizity z Jurskému parku
Hra světla - zhasnuté
Hra světla - osvícené
Tohle měl na sobě Charlie Chaplin ve filmu The Great Dictator!
Palm v domu pastorů - mimchodem nepotkal jsem tam žádného pastora :(
Lucinka se snaží maskovat

úterý 25. července 2017

Jídlo

Práce v kuchyni není vůbec lehká. Musím se totiž velmi ovládat abych nesnědl na co přijdu :D. Ono totiž tady to funguje následovně. Kdo chce, jí co chce. Samozřejmostí je, že se dojídají zbytky po hostech. Většinou teda nic nezbyde, ale nejčastěji se takhle jí hranolky. A dělají to všichni. Kuchaři, číšníci i majitel. Ale ještě zajímavější je, že si každý vlastně může dát i cokoliv jiného co najde v kuchyni. Máš chuť na sýr co se dává do salátu? Proč ne. Kousek melounou? Posluž si. Líbila se ti ta zmrzlina co si objednal ten stůl? Tak si dej, vždyť je v mrazáku. Mám pocit, že v podstatě neexistují omezení. Hlavně to je vidět na Lucčiném kolegovi Eduardovi. Přijde do práce a jí dokud neodejde :D. A nikdo s tím nemá nejmenší problém. Myslím, že je to super. Teda teď myslím v tom, že se zamětnavatel takhle "stará" o své zaměstnance. Máš hlad? Tak se najez. Hodně tenhle postoj zpříjemňuje prácovní prostředí. A nikdo to nijak nezneužívá (i když to tak možná zní, tak ani Eduardo ne :)). Každý se nají jen kolik potřebuje a necpe si to do kapes. Protože jak zmínila Lucka minule, mají zájem taky na tom aby podnik vydělával. Opravdu jim na tom záleží, takže nedělají něco co by podniku ublížilo.
  Takže teď jistě chápete v jaké jsem tam situaci. Tolik jídla kolem mě. Jen se natáhnout. Ale to bych pak praskl že ano :D. Ale i když se hlídám, tak jsem toho už hodně ochutnal. Zdejší krevety - ano, ty se dají dát i u nás a taky jsem je u nás měl, ale říkal jsem si, že třeba tady budou chutnat jinak. U ovoce se to říká stále, že v místě kde roste chutná jinak než v místech kam se pouze dovaží. Tak jsme si myslel, že třeba to tak bude i s krevetama :D. Ale nebylo. Nejsou zlé, ale asi si je nikdy nekoupím. Existují lepší věci. Dost často tu máme lososa, na kterého, jak říká náš pastor, si u nás musí člověk vzít půjčku. Tady ho dostáváme ve velkém množství. Myslím, že za můj pobyt tady, sním alespoň dva celé lososy. Taky jsem měl sépii, kalamáru (kalamáry, kala..mář? ne, nevím jak se to skloňuje :D), foie (nějaké kachní játra), zmrzlinu z mozarelly a rajčat, rokfórovou zmrzlinu (je skvělá!), lanýže, šneky, atd. Poslední z jmenovaných je asi nejlepší z "masových" věcí co jsme tu měl poprvé. Všechny ty krevety, sépie jsou takové gumové a celkem bez chuti. Prostě nic moc. Šneci byli podobní, ale měli navíc i chuť :D.

neděle 23. července 2017

Katalánsko

Katalánci jsou zřejmě vcelku hrdí na svůj původ. Různě po městě vysí Katalánské vlajky a vlajky s nápisem "Sí". Prý tím dávají najevo svůj zájem o oddělení se od Španělska. Taky se tu používá všude katalánština. To je trochu nevýhoda když se učíte španělsky. I v práci mluví mezi sebou katalánsky, takže se nemůžu učit z pouhého poslouchání. Ale všichni umí španělsky, takže když mluví na nás, tak mluví španělsky. Alespoň to :).
  Taky tu domněnku hrdosti vcelku potvrdil Josep - majitel agentury přes kterou jsme se do Španělska dostali. Mimo tuto agenturu dělá DJe na různých akcích, takže se pohybuje v hudbě. Je velmi ukecaný :D. A mimo jiné se zmínil, že jako katalánec nemá rád španělskou hudbu. Buď Katalánskou nebo zahraniční.
  Co je tu také populární je nějaký starý katalánský tanec. Bývá každé úterý nebo středu přímo před kavárnou Eivissa. Hraje k tomu kapela, která má určitý počet členů a hrají na konkrétní nástroje. To jsou teda spíše mé doměnky, ale výchází z toho, že je tu i socha takovéto kapely a taky z toho, že už jsme pár kapel viděli a vždy jich bylo stejně a hráli na stejné nástroje. Jsou dokonce i stejně rozestavění. Minule jsem jednu takovou kapelu potkal na jednom náměstí, zřejmě k nějakému výročí. Pořídil jsem tam i pár fotek. Mimochodem, ten tanec není vůbec zajímavý a zvládl bych ho i já. Stojí se v kruhu, drží se za ruce a přešlapuje. To je v podstatě celé.

Tohle je pouze z písku - už to bylo na pár místech rozfoukané. Zřejmě 20. výročí něčeho, dle nápisu - vpravo ještě chybí číslovka.
Takhle nějak vypadá ten tanec
Tohle je živá kapela
A tady je zmiňovaná socha těchto kapel

sobota 22. července 2017

Fotky


Tieto stromy ma bavia

Prechádzka po mori :D

Našli sme Lidl <3 je asi 3x lacnejší ako ostatné obchody

Môj prvý Španielsky koláč dopolovice zhorel, radšej som ho odfotila až po zakrytí polevou:D

To čo z neho zostalo bolo ale dobré

Krása

Na Pája sa priplazil had a ani si to nevšimol

Raňajky :)

Na jednej lúke, ktorá bola plná takýchto slimákov :( blee

Výlet do Girony:D

... :D

Katka sa radšej fotí sama, ale kamenný spoločník jej zjavne nevadil:D

Girona

Múzeum Kina v Girone





Po múzeu a množstve turistov je treba relax v kľude:)

Zjavne sa chcú osamostatniť. . .