Spomienky na Barcelonu

Pájo už niečo o výlete do Barcelony spomínal, ja vám ukážem aspoň tých málo fotiek čo mám ... nie sme zrovna fotografi, to priznávam :D 

Mimochodom, vedeli ste, že tam žijú papagáje? Normálne zelené papagáje ako vidíte v zoo alebo v dokumentárnych filmoch. Bola som z toho dosť nadšená:D

Podľa mňa je to celkovo sympatické mesto, pripomína mi svojou atmosférou trošku Brno.

V takomto štýle je väčšina budov

Na obrázku nižšie je jeden z mojich najkrajších zážitkov z výletu :) Pri Gaudího dome, kde je plno turistov, chaos, predavači vody čo kričia neúnavne "oneeurooneeurooneeuro..." bolo toto miesto relaxu a umeleckého potešenia :D Hral fakt pekne, užíval si to a bola tam vďaka nemu pokojná pohodová atmosféra.

Gaudího dom

Vstupenka v múzeu čokolády :))

Don Quijote

Pájo zo začiatku poctivo čítal ... potom sa aj on na to vykašľal:D

Ďalší z najlepších zážitkov :D Teda vlastne najhorších, lebo som z nej nemala (bola nekresťansky drahá)

Sagrada Familia vyzerá pekne a veľkolepo, ale jej návšteva ma asi len utvrdila v tom, že chodiť po hlavných turistických pamiatkach neni pre mňa :/ Nemohla som sa dočkať kým sa vymaníme z hlavného prúdu ľudí a chaosu. Možno niekedy v januári by to mohlo byť lepšie :)

Všeobecně

Zase jsme tu měli chvilku pauzu, ale hele.. další příspěvěk je tu :D. Co je nového? Už jsme snědli :( kilo a půl kozího sýra co mi má drahá žena koupila na narozeniny. Jo, taky jsem měl narozeniny. Nedávno jsme byli na výletě u nedaleké hory Montgó, kam jsme jeli zdejší jedinou MHD - turisickým vláčkem. Něco podobého jako jezdí u nás v zoo. Prý tu jezdí jen přes prádniny, jinak že tu MHD nemají. Zjistil jsem, že zábava se dá najít i na kamenné pláži, ne jenom na písečné - obkládal jsem Lucku kameny. Ne že by z toho byla zrovna nadšená, ale po chvíli to vzdala a nechala se. Jeden den jsme vstali s chutí kouknout si byty v Brně a taky jsme tak učinili. Našli jsme spoustu pěkných a od té doby se ještě více těšíme domů :D. Hlavní sezóna je už téměř u konce a tak to i v práci začíná být vidět - mnohem méně práce a tak to je někdy už nuda. No a když se učíte španělsky tak si stále ani moc s ostatníma nepokecáte. No a teď jsme měli dvouleté výročí, v rámci něhož jsme byli lodí (poměrně malou) na výletě v městečku Cadaqués. Bylo to velmi příjemné, obzvláště pak cesta zpátky lodí, kdy byl velký vítr a tak se dělali vlny, které neustále naráželi do lodi. Bylo to super. Nicméně cesta tam byla taky význačná. Co jsme tu v L'escale, tak brýle nosím jen když jdeme někam na výlet, běžně je moc nepotřebuji a tak se mi nechcou nosit. Na tento výlet jsem si je ale vzal, abych si více užil krásy města a přírody, bohužel ale to byl jejich poslední výlet. Význačnost cesty do Cadaqués totiž spočívá v tom, že se mi podařilo brýle zahodit do moře.

Nová zábava na kamenné pláži	Před vyplutím
Focení v Cadaqués	Výhled na moře
Olivový háj	A konečně na pořádném pivu - půllitr

A cesta zpět

Barcelona

Tak jsme si udělali výlet do Barcelony. I přes různé nepochopení jak jede nebo kolik stojí doprava do a zpět z Barcelony jsme se nakonec dostali v pořádku oběma směry :). Vydali jsme se tam na dva dny a tak jsme opět využili ubytování přes stránku airbnb. Výlet byl super i když možná trochu netradiční.
    Proč netradiční? Myslím, že většina lidí se v Barceloně jde podívat po spoustě památkách a různých významných místech, kde se to jen hemží lidmi. Ne, že bychom na žádném takovém místě nebyli, ale rozhodně jsme neběhali od jednoho k druhému (jako naši kamarádi z Brna, kteří tam byli v tyto dny - oni byli taky motivace, proč jsme se tam teď vydali). Po příjezdu jsme se vydali směrem ke Gaudiho parku. Ovšem šli jsme pěšky. Měli jsme tak možnost prohlédnout si město. I hlavní a velké ulice, ale taky se projít po těch malých až maličkých, sednout si na jednom náměstíčku atp. Bylo to super. V parku jsme se na chvilku sešli s našimi již dříve zmíněnými přáteli. Na nějakou prohlídku jsme ovšem nešli - něco jsme jednak viděli z horního parku a druhak byla část prohlídky v opravě a to nás spolu s vyššími cenami přesvědčilo, že tam nepotřebujeme :).
    Po nějaké hodině společného času se oni vydali na prohlídku památek (každý den jich prošli snad tucet :D) a my jsme vyrazili k našemu dalšímu cíli přes půl města - do muzea čokolády. Kousek od muzea je vítězný oblouk u kterého jsme si na kousku zeleně rozložili deku a chvilku pospali než nás probudil spalující žár slunce.
    Čokoládové muzeum nás vcelku zklamalo. Výstava sestávala z informací o zpracování čokolády, o historii čokolády - vždy vitrína s nějakým textem a tématickým obrázkem. To by bylo v pohodě, rád se dovím nové infromace, ale textu bylo příliš a tedy nastal stejný problém jako v muzeu filmu - kdybych to chtěl pročíst vše a pořádně, tak bych potřeboval alespoň několik hodin a to je spousta času na pouhé dva dny v Barceloně. Nehledě na to, že je to dost unavující a tedy bych to ani na jeden zátah nedal. V zadní části místnosti, tedy až máte (teoreticky) všechny informace přečtené. Jsou tři místnůstky, kde vám to všechno zopakují v krátkých filmech. Vědět to, jdu rovnou tam a dozvím se vše a za kratší chvíli. Takhle se nám to už z důvodu únavy a taky opakujících se informací nechtělo poslouchat. Co nás zaujalo nejvíc byly všudypřítomné sochy z čokolády. Bylo tam toho opravdu mnoho. Alespoň pár je vidět na nekvalitních fotkách :). Taky se nám líbila vstupenka, která byla v podobě čokolády, jejíž čárový kód nás vpustil na prohlídku.
    Po obědě o půl osmé večer jsme se vydali na místo našeho noclehu - dosti drahým metrem :D. Po různých utrapách při hledání budovy na příslušné ulici - na netu například bylo asi šestimístné číslo domu začínající nulou, které ovšem na ulici vůbec napsané není, je to nějaké jiné číslování, přitom na domech byli normální orientační čísla, to jsme ovšem neznali - a snaze kontaktovat hostitele nám Javiera sama zavolala (uf).
    Druhý den jsme se podívali na pláž, kde jsme si užili zatím největší vlny jaké jsem viděl (ale jelikož jsem byl teprve podruhé u moře, tak si nepředstavujte zase nic extra :D). Poté se zašli podívat na Sagradu, kde jsme opět měli sraz s našimi přáteli. Tentokrát jsme spolu strávili o něco delší čas. Zašli jsme kousek dál do klidnější části a sedli si na kávu/pivo/nestea. Opět jsme se rozešli, následujíce náš poslední předem daný cíl - Primark. Toho jsme ovšem nedosáhli kvůli špatným informacím v mé aplikaci v mobilu a jedné náhodné kolemjdoucí. Takže nás čeká ještě alespoň jeden výlet do Barcelony :).

Na závěr pár fotek z Barcelony. V podstatě jsem fotil jen v muzeu čokolády, takže musíte počkat až na fotky od Lucky.

V Gironě čekáme na vlak	Takhle jsme odpočívali u Arc de Triomf

Správy

Takže znova sa ospravedlňujem že som nepísala dlho :) Problém je že je všade teplo, a stále sa mi chce spať alebo relaxovať kvôli tomu "časovému posunu" :D

Takže veci, čo ma napadajú pri otázke "tak ako sa tam máte":

Minule sme boli na pláži, a zrazu tam prišla krysa. Nikdy som nevidela krysu takto naživo a takto blízko, tak som z nej bola najskôr nadšená, ale po chvíli som si všimla aká je v skutočnosti hnusná. Mala vypadanú alebo vytrhanú srsť, krvavé miesta a odhryznutú nohu. Všimli si ju aj ďalší ľudia a chodili sa na ňu pozerať, a dvaja chalani mali okolo nej cestu, ale keď si ju všimli tak sa zarazili, asi 5 minút sa rozhodovali a komentovali aká je hnusná a potom sa vrátili (mimochodom neviem kam, lebo tie skaly podľa mňa nemajú iný východ ako okolo krysy).

Je tu riadne veľa sloveniek. Žiadny češi a žiadni slováci, len slovenky :D neviem ako je to možné a čo ich sem ťahá, ale v reštaurácii som minulý týždeň skoro každý deň spoznala nejaké ďalšie dievčatá z mojej rodnej zeme. Zdá sa mi inak, že oni sa fakt dajú rozlíšiť podľa vzľadu. Doteraz som si myslela že slovenské rysy nie sú ničím výnimočné, ale zjavne som sa mýlila, lebo ja sama som ich pár rozpoznala len od pohľadu, a mňa tiež pár ľudí správne uhádlo.

Tí čo nás s Pájom kus poznáte, viete, že si zvykneme čítať spolu knihy. Naposledy sme čítali Vinnetou a boli sme nadšení. Tak sme si tuto stiahli v pdf ďalšiu Mayovku, že si prečítame od neho niečo ďalšie.... a myslím že som v živote nič tak divné nečítala ako bolo toto:D ani si neviem spomenúť na názov, ale bolo to jeho prvé dielo, zjavne odvtedy na sebe dosť zapracoval:D Tak sme to vzdali (teda ja, Pájo to ďalej číta, vraj verí že na tom časom niečo nájde), a začali sme spolu čítať "To nemyslíte vážne, pane Feynmane". Autobiografické dielo slávneho fyzika Richarda Feynmana, niekedy pred rokmi som to už propagovala na facebooku, a teraz musím znova - fakt odporúčam. Zábavné, poučné a inšpiratívne čítanie, bol to vtipný a inteligentný chlapík:)

Mimochodom, moje najlepšie investície tuto v Španielsku boli jednoznačne ventilátor a permamentka na hodiny zumby, bodycombat a ďalšie zábavné lekcie .... zumba pozdvihuje moju náladu a bez ventilátora by sme asi neprežili:D

Popri tom, ako píšem tento príspevok, kuknem občas na fb na vtipné stránky, (vravím občas, lebo každý obrázok sa na tomto superrýchlom nete načítava asi 4 minúty), a našla som príhodný obrázok:D




Tú pesničku tu počujem 10x denne:D

Zajtra ideme na dva dni do Barcelony, tak sa potom ozveme že ako bolo:)