Píše Pája:
Pondělí, které jsme si mysleli, že bude téměř volné, bylo nakonec velmi nabité. Vrátit knihy, zbavit se oblečení, nějaké oblečení naopak koupit. Na nervy jdoucí obtíže při snaze směnit naše naspořené drobásky za dva roky na nějakou rozumnou měnu.
 |
| Získat za tohle normální měnu není úplně lehké |
Zbavení se nábytku na poslední chvíli se stěhovákem Hulkem. Zkrátka a dobře, bylo toho celkem dost. Ovšem ne, že bychom si nenašli chvilku na čtení ságy Vinnetou, nezabránilo nám to dát si dobrý oběd a ani nezastavilo od kouknutí pár dílů seriálu. Nesmí se to totiž přehánět se stresem, že :).
Ráno jsme vyrazili na autobus společnosti student agency. Cesta nebyla zlá, ale ani obzvlášť příjemná. Malá rada do budoucna - nikdy neseďte úplně vzadu! [Asi před rokem v létě jsme už tak jeli a bylo tam strašné vedro. Klimatizace jela, ale nestíhala - bylo nám to vysvětleno tím, že vzadu je motor a ten to zahřívá. Je pravda, že v přední části vozu bylo mnohem lépe.] No a tentokrát měli spící cestující před námi sklopené sedačky. Což se s posledními udělat nedá - resp. asi dá, ale ty naše zjevně už byli ve "sklopené" poloze. Takže jsme naše batohy měli celou cestu na klíně, neboť jsme je nenarvali do vzniklé mezery. Nakonec jsme ale dorazili do Vídně a po menších obtížích i na místo ubytování. To je příjemné i se vstřícnou "paní domu" Inndu - její skutečné jméno jsme úspěšně zapomněli :D.
Udělali jsme si výlet do Schönbrunnu (ne Schönbunnu ani Shotgunu). Dali si oběd, pospali. No a teď mi má skvělá žena nachystala dobrou večeři a do rána už se budeme jen flákat, protože ráno ve 4 nástup do taxíku a hurá na letiště...
Žádné komentáře:
Okomentovat