PS: druhé tapa je z podniku La Lluna, kde jsme předtím pracovali
 |
| Naše z kavárny Eivissa |
 |
| Z podniku La Lluna, obsahuje kaviár a zmrzlinu |
pátek 29. září 2017
Fiesta na konec
Zhruba od půlky září už stále pracujeme jen v kavárně Eivissa. Pracujeme od 8h do 16h. Je to příjemné vrátit se do našeho normální režimu. Ještě tam s námi pracují dva kluci, Johny a Edgar. Jsou příjemná společnost a je s nimi i sranda. Jako všude je i tady přes víkend více práce než přes týden. Už navíc není hlavní sezóna, takže práce bývá méně. Ovšem na náš poslední týden (od 22. září do 1. října) vyšla ještě jedna akce, která má už 27 letou tradici. Ta nám přes víkendy přidala dost práce. Jmenuje se Ruta de l'anxova (cesta ančoviček). Pokud jsme to ještě nikde nezmínili, tak tady jsou ančovičky velmi, ale opravdu velmi populární. Taky se tu totiž loví. Každá restaurace je má v nabídce, je tu spousta akcí s tím spojených, jsou tu muzea ančoviček a tak podobně. Kousek od bytu máme obchod celý věnovaný jen ančovičkám. No a jednou z těch akcí je tato cesta ančoviček. Jde o to, že člověk si zakoupí nebo obdrží - tohle nevím jak funguje - letáček s informacemi a vyjmenovanými podniky, které jsou zapojeny do této akce (je jich 50). A chodí od jednoho k druhému a v každém si dává jejich tapas. Tapa je nějaké drobné jídlo například k pivu. Jsou to třeba hranolky, nějaké kousky masa, pár kuřecích křídel, atd. V tomhle případě se jedná o takovou jednohubku s ančovičkou, přičemž každý podnik si vymyslí vlastní. U nás se skládá z těchto přísad: malý kousek sladkého pečiva, rajčatová zavařenina, sýrový krém, pomazánka z oliv a samozřejmě ančovička (viz. foto). Jinak tady mají i dost zvláštní kombinace. Jedno z celkem běžných jídel tu je tortila de patatas - omeleta z brambor. No a s příchutí tohoto tu mají i zmrzlinu, kterou v jednom podniku dávájí právě v tomto tapa, takže s ančovičkou. Zítra nás čeká náš poslední den s touto akcí, protože to bude náš poslední pracovní den ve Španělsku vůbec.
PS: druhé tapa je z podniku La Lluna, kde jsme předtím pracovali
PS: druhé tapa je z podniku La Lluna, kde jsme předtím pracovali
pondělí 25. září 2017
Návštěva
Tak už dorazila Terka (zmiňovaná BFF mé drahé). A taky už mezitím odjela :D.
Jelikož od začátku září bylo mnohem chladněji a stále se to zhoršovalo, tak jsme instruovali naši návštěvu ať si vezme i teplé oblečení. Nakonec od úterka (ted den v noci přijela) bylo pěkně, a to dokonce tak, že se dalo zase koupat. Aby jsme se jí mohli věnovat, tak jsme si trochu popřesunovali volno. Já jeden den navíc nepracoval a Lucka dva v tomhle týdnu.
První den jsme se jí trochu úkazali L'Escalu, další den jsme vyrazili do Figueres. Do tohoto města jsme se chtěli už podívat jednou, ale bylo nám řečeno, že není velmi zajímavé. My ale nakonec tento výlet hodnotíme velmi kladně :). Jako hlavní cíl jsme měli muzeum Salvadora Dalího. Je to jeho asi nejslavnější muzeum na světě. Lucka se tam chtěla jít podívat, pro mě tohle až tak není, ale říkal jsem si, že pokud je to muzeum opravdu tak slavné, tak to může být zajímavé. Díky mému postoji mi pak ale ani nevadilo, že jsem tam nakonec nešli :D. Jak jsme tak šli totiž městem, potkali jsme několik soch Dalího a viděli pár obchodů s tématikou jeho výtvorů. Díky tomu jsme usoudili, že to byl přeci jenom velmi výstřední člověk a vidět celé jeho muzeum by mohlo být zdraví závadné :). Nicméně město bylo velmi pěkné. Potkali jsme dva trhy s jídlem - ovoce, zelenina, maso, klobásy, sýry, šneci, ryby, .. zkrátka tam toho bylo spoustu a my si to vše pořádně prohlédli. Velmi se nám to líbilo. Dále jsme navštívili místní park, zašli na oběd a udělali malý výšlap k zámku. Byl tam vcelku pěkný výhled. Odtud jsme pak už vyrazili zpátky k autobusu.
V pátek, kdy já jsem už pracoval si Lucka s Terkou udělaly výlet do Barcelony. O víkendu jsme už nic speciálního nedělali. Jen jsme se šli projít, povídali si při večeři na střeše nebo se šli koupat a tak podobně. Včera v noci jeden z našich kolegů zavezl Terku na letiště a nám teď už zbývá počkat jeden poslední týden a vyrazíme zpátky domů! :)
Jelikož od začátku září bylo mnohem chladněji a stále se to zhoršovalo, tak jsme instruovali naši návštěvu ať si vezme i teplé oblečení. Nakonec od úterka (ted den v noci přijela) bylo pěkně, a to dokonce tak, že se dalo zase koupat. Aby jsme se jí mohli věnovat, tak jsme si trochu popřesunovali volno. Já jeden den navíc nepracoval a Lucka dva v tomhle týdnu.
První den jsme se jí trochu úkazali L'Escalu, další den jsme vyrazili do Figueres. Do tohoto města jsme se chtěli už podívat jednou, ale bylo nám řečeno, že není velmi zajímavé. My ale nakonec tento výlet hodnotíme velmi kladně :). Jako hlavní cíl jsme měli muzeum Salvadora Dalího. Je to jeho asi nejslavnější muzeum na světě. Lucka se tam chtěla jít podívat, pro mě tohle až tak není, ale říkal jsem si, že pokud je to muzeum opravdu tak slavné, tak to může být zajímavé. Díky mému postoji mi pak ale ani nevadilo, že jsem tam nakonec nešli :D. Jak jsme tak šli totiž městem, potkali jsme několik soch Dalího a viděli pár obchodů s tématikou jeho výtvorů. Díky tomu jsme usoudili, že to byl přeci jenom velmi výstřední člověk a vidět celé jeho muzeum by mohlo být zdraví závadné :). Nicméně město bylo velmi pěkné. Potkali jsme dva trhy s jídlem - ovoce, zelenina, maso, klobásy, sýry, šneci, ryby, .. zkrátka tam toho bylo spoustu a my si to vše pořádně prohlédli. Velmi se nám to líbilo. Dále jsme navštívili místní park, zašli na oběd a udělali malý výšlap k zámku. Byl tam vcelku pěkný výhled. Odtud jsme pak už vyrazili zpátky k autobusu.
V pátek, kdy já jsem už pracoval si Lucka s Terkou udělaly výlet do Barcelony. O víkendu jsme už nic speciálního nedělali. Jen jsme se šli projít, povídali si při večeři na střeše nebo se šli koupat a tak podobně. Včera v noci jeden z našich kolegů zavezl Terku na letiště a nám teď už zbývá počkat jeden poslední týden a vyrazíme zpátky domů! :)
 |
| Jedna z mála společných fotek |
|
| ||||
 |
| ||||
|
|
 |
| Terka v "naší" kavárně |
Fail-výlet
(Písané 19.9.)
Posledných pár dní tu fakt nebolo "tropické" dovolenkové počasie ako predtým. Naivne som si z Brna zbalila len dve tričká z dlhým rukávom a tie som teraz musela nosiť nonstop vo dne-v noci:D (včera sme si konečne kúpili nejaké teplejšie oblečenie, ale je tu draho, už sa teším na nákupy domov). Minulý týždeň fúkal asi najvätší vietor aký som zažila a na mori to bolo tiež poriadne vidieť. Pri pobreží stáli skupiny ľudí a sledovali ten hukot a vlny. Asi v každom počasí to tu má svoje čaro :)
V skratke popíšem ešte náš fail-výlet, ktorý sme absolvovali pred pár dňami. Chceli sme ísť autobusom do nejakej blízkej dediny, aby sme spoznali okolie. Vstali sme skoro ráno a prišli na zastávku, no ukázalo sa, že sa cestovný poriadok v septembri zmenil a bus nám ušiel. Nastal teda čas na plán B - hľadanie "farmhausu" ktorý Pájo našiel na mape. (Ja som mala predstavu celkom veľkej farmy pre turistov, so zvieratami na hladkanie a reštauráciou). No tak sme išli a cestou sme natrafili na les, ktorý vyzeral pekne a lákavo. Ešte sme len vstúpili do chládku jeho stromov, keď sme v diaľke na ceste uvideli obrovského psa. Len sa tam lenivo prechádzal, ale svojou postavou pripomínal trochu leva:D tak sme sa ho zľakli a museli sme sa vrátiť. Nevadí, pokračujeme ďalej popri hlavnej ceste lebo lepšiu nevieme, a keď sme nakoniec našli ten farmhaus, vyzeral len ako pekný kamenný dom s dvorkom pri ceste. Keď som ho chcela ísť preskúmať bližšie, objavil sa tam veľký nepriviazaný pes. Zase. Takže sme sa vybrali smerom domov, a keď som si chcela oddýchnuť na lavičke, zistila som že som priamo v centre mravčích cestičiek :( celééé zle
Dneska večer príde na pár dní Terka, takže hádam budú ďalšie fotky a zážitky:)
Posledných pár dní tu fakt nebolo "tropické" dovolenkové počasie ako predtým. Naivne som si z Brna zbalila len dve tričká z dlhým rukávom a tie som teraz musela nosiť nonstop vo dne-v noci:D (včera sme si konečne kúpili nejaké teplejšie oblečenie, ale je tu draho, už sa teším na nákupy domov). Minulý týždeň fúkal asi najvätší vietor aký som zažila a na mori to bolo tiež poriadne vidieť. Pri pobreží stáli skupiny ľudí a sledovali ten hukot a vlny. Asi v každom počasí to tu má svoje čaro :)
V skratke popíšem ešte náš fail-výlet, ktorý sme absolvovali pred pár dňami. Chceli sme ísť autobusom do nejakej blízkej dediny, aby sme spoznali okolie. Vstali sme skoro ráno a prišli na zastávku, no ukázalo sa, že sa cestovný poriadok v septembri zmenil a bus nám ušiel. Nastal teda čas na plán B - hľadanie "farmhausu" ktorý Pájo našiel na mape. (Ja som mala predstavu celkom veľkej farmy pre turistov, so zvieratami na hladkanie a reštauráciou). No tak sme išli a cestou sme natrafili na les, ktorý vyzeral pekne a lákavo. Ešte sme len vstúpili do chládku jeho stromov, keď sme v diaľke na ceste uvideli obrovského psa. Len sa tam lenivo prechádzal, ale svojou postavou pripomínal trochu leva:D tak sme sa ho zľakli a museli sme sa vrátiť. Nevadí, pokračujeme ďalej popri hlavnej ceste lebo lepšiu nevieme, a keď sme nakoniec našli ten farmhaus, vyzeral len ako pekný kamenný dom s dvorkom pri ceste. Keď som ho chcela ísť preskúmať bližšie, objavil sa tam veľký nepriviazaný pes. Zase. Takže sme sa vybrali smerom domov, a keď som si chcela oddýchnuť na lavičke, zistila som že som priamo v centre mravčích cestičiek :( celééé zle
Dneska večer príde na pár dní Terka, takže hádam budú ďalšie fotky a zážitky:)
čtvrtek 14. září 2017
Shrnutí uplynulých dní
Naposeldy jsem zmiňoval nafukovací tobogán, který byl plánován v rámci "fiesta mayor". Bylo to zklamání. Nebyl velmi dobře vyřešen hned z několika důvodů. A i když jsem se i přesto chtěl podívat na frontu, že bych se tam třeba postavil. Bylo tam strašně moc lidí. Tak jsme si řekli, že raději někdy půjdeme do nějakého aquaparku, protože tohle za to čekání nestojí. Jak jsme se později dozvěděli, bylo to dobré rozhodnutí. Kamarádka tam čekala hodinu a půl a pak, když už byla poměrně blízko, nastaly technické problémy a tobogán se vypustil. Ještě horší pak bylo, že když kolem šli po 15 minutách, byl opět v provozu.
Náš spolubydlící Martin nás už opustil a vrátil se do Estonska. Díky tomu máme volný pokoj na bytě pro případné návštěvy, takže kdyby jste se chtěl někdo stavit.. Postupně taky i spousta dalších lidí přestává pracovat - ať už v restauraci nebo kavárně - protože už skončila sezóna. Je tady celkem tradicí, že když skončí sezóna jdou to spolu všichni zaměstnanci po práci oslavit - i proto jsme ke konci srpna měli v restauraci spoustu práce, jakožto asi jediný podnik kde se dá najíst i po tom co ostatní už zavřeli. A i my jsme měli oslavnou grill party v prostorách restaurace. Bylo to nad očekávání dobré. Najedli jsme se různého grilovaného masa, ochutnali některá vína (včetně nejdražšího co v podniku máme, které ovšem chutnalo podobně jako některá levnější), popovídali si, vyfotili se.. zkrátka bylo to dobré.
Hned další den (středa) jsme měli v restauraci uzavřenou společnost. Počítalo se s 36 lidmi. Přišli jsme na 18h a začali připravovat, měli totiž 4-chodové menu. Skupina přišla kolem 21h. Bylo jich 24. Nejprve měli takové jednohubky (to se nepočítalo jako chod), pro každého myslím vyšli max dvě. První chod byl z krevet a Ďasa mořského, druhý byl nějaký kus masa s brambory, třetí jiný kus masa s bramborovou kaší a poslední byl zákusek. Důvod proč to celé popisuju je ten, že díky hostům, kteří nedorazili, ale nevědělo se to dopředu, vlastně zbylo spoustu jídla i pro všechny číšníky a kuchaře. Tedy kdo chtěl měl stejnou hostinu jako hosté a ještě za to dostal zaplaceno :).
Od ukončovací grill party je restaurace otevřena už jen pátek, sobota a neděle - krom výjímek - takže ostatní dny budeme pracovat v druhém podniku. Takže po tom co jsme se vrátili domů po obsloužení výše zmíněné skupiny, asi ve 2 ráno, jsme šli na osmou hodinu pracovat do kavárny. Ale nebylo moc lidí a navíc se Lucinka necítila až tak dobře, tak nás pustili už po dvou hodinách domů. Takže tak se tady teď máme... :D
Náš spolubydlící Martin nás už opustil a vrátil se do Estonska. Díky tomu máme volný pokoj na bytě pro případné návštěvy, takže kdyby jste se chtěl někdo stavit.. Postupně taky i spousta dalších lidí přestává pracovat - ať už v restauraci nebo kavárně - protože už skončila sezóna. Je tady celkem tradicí, že když skončí sezóna jdou to spolu všichni zaměstnanci po práci oslavit - i proto jsme ke konci srpna měli v restauraci spoustu práce, jakožto asi jediný podnik kde se dá najíst i po tom co ostatní už zavřeli. A i my jsme měli oslavnou grill party v prostorách restaurace. Bylo to nad očekávání dobré. Najedli jsme se různého grilovaného masa, ochutnali některá vína (včetně nejdražšího co v podniku máme, které ovšem chutnalo podobně jako některá levnější), popovídali si, vyfotili se.. zkrátka bylo to dobré.
Hned další den (středa) jsme měli v restauraci uzavřenou společnost. Počítalo se s 36 lidmi. Přišli jsme na 18h a začali připravovat, měli totiž 4-chodové menu. Skupina přišla kolem 21h. Bylo jich 24. Nejprve měli takové jednohubky (to se nepočítalo jako chod), pro každého myslím vyšli max dvě. První chod byl z krevet a Ďasa mořského, druhý byl nějaký kus masa s brambory, třetí jiný kus masa s bramborovou kaší a poslední byl zákusek. Důvod proč to celé popisuju je ten, že díky hostům, kteří nedorazili, ale nevědělo se to dopředu, vlastně zbylo spoustu jídla i pro všechny číšníky a kuchaře. Tedy kdo chtěl měl stejnou hostinu jako hosté a ještě za to dostal zaplaceno :).
Od ukončovací grill party je restaurace otevřena už jen pátek, sobota a neděle - krom výjímek - takže ostatní dny budeme pracovat v druhém podniku. Takže po tom co jsme se vrátili domů po obsloužení výše zmíněné skupiny, asi ve 2 ráno, jsme šli na osmou hodinu pracovat do kavárny. Ale nebylo moc lidí a navíc se Lucinka necítila až tak dobře, tak nás pustili už po dvou hodinách domů. Takže tak se tady teď máme... :D
|
| ||||
|
| ||||
|
| ||||
|
|
 |
| Maročani a Češi (..ehm) |
neděle 3. září 2017
Poslední měsíc
Za měsíc v tuhle dobu (píšu tenhle příspěvek 2. září v cca 14h) už budeme pravděpodobně cestovat vlakem z Bratislavy. Ale do té doby ještě máme nějaké plány tady. Chceme si udělat výlet do nějakých okolitých vesnic, plánujeme návštěvu Barcelony (a tamějšího nákupního centra Primark) a snad stihneme i vyjet na kolech. Ke konci září nás taky přijede navštívit BFF mé drahé :D.
V tyto dny je tu vcelku chladno, což je velmi (ale opravdu velmi) příjemné. Ve čtvrtek dokonce pršelo - s přestávkami celý den. Bylo to v den našeho volna, takže jsme sice nemohli podniknout výlet, ale za to ochlazení to stálo.
Od 31. srpna až do 4. září tu probíhá "fiesta mayor" - jsou to různé akce každý den. Jeden den tu například postavili lanovku u pláže, vedoucí kousek přes moře. Mohl to sjet kdokoliv, ale chodili tam hlavně děti. My tam nakonec nešli, protože nás odradila obrovská řada. Taky tu byli závody po domácku vyrobených lodí, nějaké závody v plavání či co to, nějaká party na náměstí kdy na lidi házeli barvy, takže naše spolubydlící Katka přišla domů celá barevná. Dále taky zdarma otevřené muzeum ančoviček a podobně. A v pondělí tu má být nějaký "tobogán" na který se těšíme, tak uvidíme jaké to bude.
Nedaleko našeho bytu je podnik Byblos. Jeden z pár podniků v okolí co má otevřeno déle než jen do půlnoci. Naše restaurace je otevřena ještě déle, takže když končíme už je zavřeno. Ale kolegové z kavárny někdy stihnou zavřít dříve (když je málo lidí) a jdou do Byblos, pořádá se tam totiž karaoke a mnozí to mají velmi rádi. A jelikož jsme měli zrovna volno, tak se nám podařilo jít ve čtvrtek s nimi. Bylo nás asi 10. V podniku kromě nás prakticky nikdo nebyl a téměř všichni kromě nás se znají i s majiteli, takže to celé působilo spíše jako rodinná akce. Kromě zjištění, že někteří lidé vůbec neřeší zda umí zpívat, tedy bych mohl na tomto karaoke zpívat i já kdybych chtěl - což nechci - a toho, že má žena "ohúrila" všechny přítomné svým zpěvem, se o zábavu postaral ještě jeden člověk. Martin, náš spolubydlící z Estonska tu má návštěvu (jako stále, protože za ním tu už snad byla celá jeho rodina a všichni kamarádi) svého kamaráda Martina z Estonska :). O něm nám Martin řekl, že je "trochu stydlivý". Mno já myslím, že není. Totiž na tomto karaoke to byl on, kdo se rozhodl, že ač neumí ani slovo španělsky a ani netuší jak se čte takový španělský text, zazpívat španělskou písničku. Není taky zrovna superstar, ale za to sklidil rozhodně největší ovace do té doby (to bylo ještě než Lucka zazpívala). A už pokud vám něco říká nebo ne "písnička" šakaron, tak si ji můžete pustit a zjistíte jak zhruba znělo vystoupení Martina z Estonska kamaráda Martina z Estonska.
V tyto dny je tu vcelku chladno, což je velmi (ale opravdu velmi) příjemné. Ve čtvrtek dokonce pršelo - s přestávkami celý den. Bylo to v den našeho volna, takže jsme sice nemohli podniknout výlet, ale za to ochlazení to stálo.
Od 31. srpna až do 4. září tu probíhá "fiesta mayor" - jsou to různé akce každý den. Jeden den tu například postavili lanovku u pláže, vedoucí kousek přes moře. Mohl to sjet kdokoliv, ale chodili tam hlavně děti. My tam nakonec nešli, protože nás odradila obrovská řada. Taky tu byli závody po domácku vyrobených lodí, nějaké závody v plavání či co to, nějaká party na náměstí kdy na lidi házeli barvy, takže naše spolubydlící Katka přišla domů celá barevná. Dále taky zdarma otevřené muzeum ančoviček a podobně. A v pondělí tu má být nějaký "tobogán" na který se těšíme, tak uvidíme jaké to bude.
Nedaleko našeho bytu je podnik Byblos. Jeden z pár podniků v okolí co má otevřeno déle než jen do půlnoci. Naše restaurace je otevřena ještě déle, takže když končíme už je zavřeno. Ale kolegové z kavárny někdy stihnou zavřít dříve (když je málo lidí) a jdou do Byblos, pořádá se tam totiž karaoke a mnozí to mají velmi rádi. A jelikož jsme měli zrovna volno, tak se nám podařilo jít ve čtvrtek s nimi. Bylo nás asi 10. V podniku kromě nás prakticky nikdo nebyl a téměř všichni kromě nás se znají i s majiteli, takže to celé působilo spíše jako rodinná akce. Kromě zjištění, že někteří lidé vůbec neřeší zda umí zpívat, tedy bych mohl na tomto karaoke zpívat i já kdybych chtěl - což nechci - a toho, že má žena "ohúrila" všechny přítomné svým zpěvem, se o zábavu postaral ještě jeden člověk. Martin, náš spolubydlící z Estonska tu má návštěvu (jako stále, protože za ním tu už snad byla celá jeho rodina a všichni kamarádi) svého kamaráda Martina z Estonska :). O něm nám Martin řekl, že je "trochu stydlivý". Mno já myslím, že není. Totiž na tomto karaoke to byl on, kdo se rozhodl, že ač neumí ani slovo španělsky a ani netuší jak se čte takový španělský text, zazpívat španělskou písničku. Není taky zrovna superstar, ale za to sklidil rozhodně největší ovace do té doby (to bylo ještě než Lucka zazpívala). A už pokud vám něco říká nebo ne "písnička" šakaron, tak si ji můžete pustit a zjistíte jak zhruba znělo vystoupení Martina z Estonska kamaráda Martina z Estonska.
pátek 1. září 2017
Cadaqués
Minulú stredu sme teda mali s Pájom výročie svadby, tak sme si naplánovali výlet loďou do turistického mestečka Cadaqués. Veľmi sme sa tešili, problém bol len ultraskoré vstávanie (na tunajšie pomery) - cca o 7:30 :) Našťastie ešte jazdil tak skoro turistický vláčik, takže sme nemuseli kráčať hodinu pešo do prístavu. Ten vláčik je inak uplne super, jazda v ňom je príjemná a mám ho hrozne rada.
No tak sme prišli do prístavu, našli loď a nastúpili. Postupne sa zaplnila cestujúcimi a vyrazili sme - bolo to takmer presne na čas, tak ako aj autobusy tu chodia celkom presne, nie ako v Chorvátsku. A to vraj Španieli všade meškajú a majú čas - "maňaaaana". Teda celkom to platí, ale aspoň nie vo verejnej doprave, našťastie :D
Plavba začala dobre, ale ako sme vyšli ďalej od pobrežia, začal riadne fúkať vietor, zašlo slnko a bola fakt zima. Mali sme len tenké letné oblečenie, tak sme využili uteráky, ktorými sme sa chceli zakryť. Tu prichádza Pájom už spomínaná nehoda. Sedeli sme chrbom k okraju lode, zavial vietor a Pájo usúdil že je čas sa zabaliť do uteráka, tak ho chytil a rázne si ho prehodil na chrbát. Narazil pri tom do svojich okuliarov, ktoré tak elegantným oblúkom odhodil do mora :(
Ďalej o plavbe už v skratke - síce nám ešte bola zima, ale potom sme sa priblížili k pobrežiu, kde vietor ustal a kapitán lode nás dostal až priamo pod masívne kamenné steny, ktoré boli na pobreží a niektoré vytvorili aj menšie jaskyne.
To bolo krásne a aj keď sa ľudia z celej lode premiestnili dopredu a utláčali nás aby lepšie videli, aj tak sme si to užili. Potom sme už uvideli čisto biele mestečko, ktoré bolo naším cieľom.
Cadaqués je podľa môjho uváženia jedno s najkrajších miest, čo som videla. Takmer všetky budovy sú ladené do bielo-modra, obchody, reštaurácie aj ulice sú v romantickom/retro/morskom štýle. Dokonca aj supermarket Spar, ktorý si bežne na dizajn nejako extra nepotrpí, tam mal elegantný tmavý interiér, príjemné osvetlenie a plno fliaš s vínom :)
Tak sme sa tam len prechádzali a pásli si pohľady či ako sa to povie..? :D pastva pre oči. Keďže tam bolo všetko nehorázne drahé, priznali sme si identitu českých turistov, sadli na lavičku a zjedli doma pripravené bagety. Boli výborné.
Po prechádzke sme si aspoň šli sadnúť na pivo, ktoré bolo síce tiež nehorázne drahé, ale aj tak príjemne prekvapilo. V Španielsku sa bežne dáva pivo vo veľkosti "caňa", cca 3 deci. Tam sme si teda pivo vypýtali a čašníčka nám doniesla dva poriadne pollitre v zamrznutých pohároch. Uvidíte tú krásu na fotke.
Keď prešli 4 hodiny nášho "výbehu" v Cadaqués, nastúpili sme zase na loď. Plavba bola ešte zaujímavejšia ako cestou tam, lebo boli celkom veľké vlny a obrovský vietor. Raz úplne zaplavilo ľudí čo sedeli vzadu na spodu lode - vyzerali ako keby sa celí okúpali v mori, chudáci. Keď sme sa vrátili do prístavu, zase tam bolo teplúčko a pokojne - tam nemali ani poňatia o hrôzach, čo sa diali ďalej na mori.
Zvyšok dňa už bol pokojnejší. Prišli sme domov, vyspali sa a potom išli do reštaurácie na výborné cestoviny a extralacné chutné víno. Skvelý deň. :)
No tak sme prišli do prístavu, našli loď a nastúpili. Postupne sa zaplnila cestujúcimi a vyrazili sme - bolo to takmer presne na čas, tak ako aj autobusy tu chodia celkom presne, nie ako v Chorvátsku. A to vraj Španieli všade meškajú a majú čas - "maňaaaana". Teda celkom to platí, ale aspoň nie vo verejnej doprave, našťastie :D
Plavba začala dobre, ale ako sme vyšli ďalej od pobrežia, začal riadne fúkať vietor, zašlo slnko a bola fakt zima. Mali sme len tenké letné oblečenie, tak sme využili uteráky, ktorými sme sa chceli zakryť. Tu prichádza Pájom už spomínaná nehoda. Sedeli sme chrbom k okraju lode, zavial vietor a Pájo usúdil že je čas sa zabaliť do uteráka, tak ho chytil a rázne si ho prehodil na chrbát. Narazil pri tom do svojich okuliarov, ktoré tak elegantným oblúkom odhodil do mora :(
Ďalej o plavbe už v skratke - síce nám ešte bola zima, ale potom sme sa priblížili k pobrežiu, kde vietor ustal a kapitán lode nás dostal až priamo pod masívne kamenné steny, ktoré boli na pobreží a niektoré vytvorili aj menšie jaskyne.
To bolo krásne a aj keď sa ľudia z celej lode premiestnili dopredu a utláčali nás aby lepšie videli, aj tak sme si to užili. Potom sme už uvideli čisto biele mestečko, ktoré bolo naším cieľom.
Cadaqués je podľa môjho uváženia jedno s najkrajších miest, čo som videla. Takmer všetky budovy sú ladené do bielo-modra, obchody, reštaurácie aj ulice sú v romantickom/retro/morskom štýle. Dokonca aj supermarket Spar, ktorý si bežne na dizajn nejako extra nepotrpí, tam mal elegantný tmavý interiér, príjemné osvetlenie a plno fliaš s vínom :)
Tak sme sa tam len prechádzali a pásli si pohľady či ako sa to povie..? :D pastva pre oči. Keďže tam bolo všetko nehorázne drahé, priznali sme si identitu českých turistov, sadli na lavičku a zjedli doma pripravené bagety. Boli výborné.
Po prechádzke sme si aspoň šli sadnúť na pivo, ktoré bolo síce tiež nehorázne drahé, ale aj tak príjemne prekvapilo. V Španielsku sa bežne dáva pivo vo veľkosti "caňa", cca 3 deci. Tam sme si teda pivo vypýtali a čašníčka nám doniesla dva poriadne pollitre v zamrznutých pohároch. Uvidíte tú krásu na fotke.
Keď prešli 4 hodiny nášho "výbehu" v Cadaqués, nastúpili sme zase na loď. Plavba bola ešte zaujímavejšia ako cestou tam, lebo boli celkom veľké vlny a obrovský vietor. Raz úplne zaplavilo ľudí čo sedeli vzadu na spodu lode - vyzerali ako keby sa celí okúpali v mori, chudáci. Keď sme sa vrátili do prístavu, zase tam bolo teplúčko a pokojne - tam nemali ani poňatia o hrôzach, čo sa diali ďalej na mori.
Zvyšok dňa už bol pokojnejší. Prišli sme domov, vyspali sa a potom išli do reštaurácie na výborné cestoviny a extralacné chutné víno. Skvelý deň. :)
 |
| Pájo sa uberá do prístavu |
 |
| Nekvalitná z lode :D |
 |
| Kamenné zrázy |
 |
| Konečne Cadaqués |
 |
| Z ľútosti má aspoň moje slnečné okuliare :D |
 |
| Poriadne pivo |
 |
| Reštaurácia v olivovom sade |
pátek 25. srpna 2017
Spomienky na Barcelonu
Pájo už niečo o výlete do Barcelony spomínal, ja vám ukážem aspoň tých málo fotiek čo mám ... nie sme zrovna fotografi, to priznávam :D
Mimochodom, vedeli ste, že tam žijú papagáje? Normálne zelené papagáje ako vidíte v zoo alebo v dokumentárnych filmoch. Bola som z toho dosť nadšená:D
Podľa mňa je to celkovo sympatické mesto, pripomína mi svojou atmosférou trošku Brno.
 |
| V takomto štýle je väčšina budov |
 |
Na obrázku nižšie je jeden z mojich najkrajších zážitkov z výletu :) Pri Gaudího dome, kde je plno turistov, chaos, predavači vody čo kričia neúnavne "oneeurooneeurooneeuro..." bolo toto miesto relaxu a umeleckého potešenia :D Hral fakt pekne, užíval si to a bola tam vďaka nemu pokojná pohodová atmosféra.
 |
| Gaudího dom |
 |
| Vstupenka v múzeu čokolády :)) |
 |
| Don Quijote |
 |
| Pájo zo začiatku poctivo čítal ... potom sa aj on na to vykašľal:D |
 |
| Ďalší z najlepších zážitkov :D Teda vlastne najhorších, lebo som z nej nemala (bola nekresťansky drahá) |
Sagrada Familia vyzerá pekne a veľkolepo, ale jej návšteva ma asi len utvrdila v tom, že chodiť po hlavných turistických pamiatkach neni pre mňa :/ Nemohla som sa dočkať kým sa vymaníme z hlavného prúdu ľudí a chaosu. Možno niekedy v januári by to mohlo byť lepšie :)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)